Příprava ovocného kvasu
(lihové kvašení – fermentace)
- Na kvas sklízíme pouze zralé ovoce, čisté, bez hniloby a zaplesnivění, ovoce odstopkujeme.
- Jádrové ovoce rozemeleme, peckové ovoce vypeckujeme (část ponecháme) a rozmačkáme.
- Musíme zamezit rozmačkání pecek – nebezpečí vyššího obsahu etylkarbamátu!
- Nádoby na kvas musí být čisté, používají se zejména plastové a to určené pro potravinářské účely (nevhodné nádoby z měkčeného PVC – ftaláty!)
- Nádobu plníme ovocnou břečkou do 4/5 objemu, uzavřeme víkem s vodní kvasnou uzávěrkou.
- Na podporu správného kvašení ovocného rmutu přidáme ovocné kvasinky (zákvas).
- Pro pěstitelské pálení je jakýkoli přídavek cukru do kvasu zakázán (§ 4 odst. 4 zákona 61/1997 Sb. o lihu).
- Nádobu zbytečně neotevíráme, nedoplňujeme a nemícháme kvasem.
- Nejlepší pro kvašení je stálá teplota kolem 18°C. NE na slunci!
- Po ukončení kvasného procesu – prokvašení zkvasitelného cukru (možnost měření např. refraktometrem), neuniká-li již oxid uhličitý přes kvasnou zátku, odstraníme na povrchu kvasu „kvasný koláč-deku“ – následuje destilace! Destilát ředíme na 50-55%.
- Hotový vypálený ovocný destilát skladujeme v opletených skleněných demižonech v chladu a tmě a necháme odvětrat (3 týdny), po té lahvujeme nebo dále skladujeme – „zrání“, např. v dřevěných dubových soudcích.
Příprava slivovice – „vyzkoušený zaručený popis“ Rudolf II.
Císařův pekař a Pekařův císař je dvojdílná česká historická komedie režiséra Martina Friče z roku 1951.
Alchymista připravující slivovici (Lubomír Lipský): –
Jamalalicha? Jamalalicha. Jamalalicha, i paprťála, chánua, chánua, e chánua, e chánu, džalala, džalala-a, a paprťála. Tasparta maznalika zamáz piskurty, jalja, piskurty, patláma, patláma, patláma a… žbrluch!
překlad: … nahoru dám švestky, zkvasím to, spálím to, zchladím to, skapu to, stáčím to, piju to, chutná to! Rudolfovo tajemství … a tak vznikla SLIVOVICE …
RUDOLF II. Habsburský, vládl jako český král v letech 1576 – 1611. Během prvních let své vlády si Rudolf II. velmi oblíbí Prahu, kde často pobývá a kde poté, co podnikne nezbytné stavební úpravy Pražského hradu, zůstává nastálo – roku 1583 přenáší císař Rudolf II. své sídlo definitivně do Prahy.
Důvody jeho stěhování jsou nejspíše dva – za prvé, Rudolf vždy považoval České království za nejpevnější základnu svého politického postavení, a za druhé, poloha Prahy, která se na rozdíl od Vídně nikdy nedostala do přímého ohrožení Turky, skýtala dobré východisko pro říšskou politiku.
Výroba ovocných pálenek (odkaz)